Je japonský obřad ,kde se japonské ženy setkávají jednou za rok v únoru ve svatyních šintoismu či buddhistických chrámů poděkovat za dobré služby svým opotřebovaným jehlám a špendlíkům.Tento obřad je zdánlivě staromódní,ale přesto okouzlující s tradicí asi 400let . Myslím,že je čas zamyslet se ,že nemůžeme dělat nic úplně samy.Potřebujeme tyto malé jehly a jsme vděčné za ně.A tady získaly svůj odpočinek.
Je to také čas ocenit drobné, každodenní předměty každodenního života.Ženy pohřbívají své jehly do měkkého želatinového koláče nebo tofu. Toto pohřebiště přináší odpočinek jehlám a ženy je ukládají s něhou a vděčností. Tento obřad odráží přesvědčení, že všechny bytosti a předměty mají duši.
V návaznosti na myšlenku,kdy se jehly kladou k odpočinku za dobré služby je
myšlenka,že ženy mají mnoho tajných trápení v životě a prostřednictvím jehly se těchto bolestí zbavují a dělají radost sobě i druhým.Tyto malé, ale důležité nástroje odváděly užitečnou službu po celý rok.
